Úvod / Certifikace kosmetiky

Certifikace kosmetiky

S rostoucí  nabídkou různých „přírodních“ produktů je stále těžší se orientovat ve výběru skutečně kvalitního přírodního výrobku. Právě proto zavedla česká kontrolní společnost KEZ o.p.s. (Kontrola ekologického zemědělství) certifikaci kosmetiky vyráběné z přírodních a ekologických surovin. Tato organizace se již léta zabývá certifikací ekologických zemědělských surovin a stojí za známou „zebrou“, jež se objevuje na biopotravinách. Standardy pro přírodní kosmetiku a biokosmetiku vycházejí z renomované mezinárodní certifikace Ecocert.


Certifikovaná přírodní biokosmetika (PDF) - je nadstavbou pro výrobky s obsahem surovin z ekologického zemědělství, které musí dostát nejen standardům CPK, ale musí obsahovat i požadované množství biosurovin.

Certifikovaná přírodní kosmetika (PDF) - jasně definuje suroviny, které kosmetika smí či nesmí obsahovat a limituje je pouze na přírodní a z přírody pocházející zdroje.



Produkty označené chráněnou značkou CPK a CPK BIO jsou zárukou jistoty, že splňují níže uvedené standardy:

  • Výrobky obsahují nejkvalitnější rostlinné suroviny včetně surovin pocházejících  z ekologického zemědělství, případně ze sběru bylin či plodů rostoucích ve volné přírodě.
     
  • Výrobky neobsahují parafín, vazelínu, silikony ani jiné ropné produkty.
     
  • Výrobky neobsahují žádné syntetické, vonné, konzervační a barvící látky  (kromě výslovně povolených společností KEZ)
     
  • Výrobky neobsahují geneticky modifikované suroviny.
     
  • Výrobky ani výchozí suroviny nejsou testované na zvířatech, nejsou používány suroviny  z mrtvých zvířat (zvířecí kolagen a glycerin, vorvaňovina, norkový tuk a další).
     
  • Výrobky neobsahují chemické UV filtry, elektronové nosiče, ethoxylované suroviny.
     
  • Sběr rostlin probíhá šetrným způsobem s přihlédnutím na ochranu životního prostředí.
     
  • Výrobce splňuje požadavky na ekologickou likvidaci odpadů, ekologickou šetrnost výroby  a obalových materiálů.

 


Společnost Nobilis Tilia nabízí nejširší sortiment české certifikované přírodní kosmetiky a biokosmetiky s certifikáty CPK a CPK BIO.



CO ZNAMENÁ BIOKOSMETIKA

V poslední době se s biokosmetikou roztrhl pytel. Někdy připomíná hraní si se slovíčky pohádku bio-nebio. Přestože ekozemědělci a výrobci potravin se propagaci a stanovení standardů pro biosuroviny věnují už léta a mají oporu v zákonech, standardy pro biokosmetiku stále chybí. Bohužel toto legislativní vakuum umožňuje mnoha firmám čarování se slovy. Protože Nobilis Tilia považuje z principu za velmi důležité přinášet zákazníkům pravdivé informace, dovolte nám malou exkurzi do světa přírodní kosmetiky a biokosmetiky.

Tímto tématem se podrobně zabývá internetový server biospotrebitel.cz, z jehož článků vyjímáme následující informace.
„Zatímco se kosmetické firmy a drogistické řetězce předhání v uvádění dalších značek na trh, nejasnosti o tom, co skutečně znamená označení „přírodní“ či „organické“, zůstávají.
Koupíte-li si „přírodní“ krém, šampón nebo make-up, může se jednat o výrobek, v němž mohou naprosto převažovat syntetické složky, navíc testované na zvířatech. O „ekologickém“ původu rostlinných složek se můžete rovněž jen dohadovat. Stěžovat si nemáte kde, protože nic z toho není v rozporu se zákonem. Pravda - některé značky mají tak dobré jméno, že tvrzením typu „bez syntetických přísad“ nebo „netestováno na zvířatech“ spotřebitelé prostě důvěřují. Přesto existují některé standardy a certifikáty, které mohou orientaci na trhu usnadnit.


Co si představit pod pojmy organická či bio-kosmetika?
Obecně vzato, přírodní kosmetika by měla obsahovat pouze nebo převážně přírodní ingredience, tedy takové, které pocházejí z rostlin nebo minerálů. Jednotlivé standardy přitom připouštějí různé procento zastoupení syntetických složek, obvykle od 0% do 30%. Nejednotný je přístup k užívání syntetických konzervantů, živočišných látek, případně k požadavkům na ekologická balení. Označení organická kosmetika nebo biokosmetika se většinou chápe ještě přísněji – složky by měly v maximálně možné míře pocházet z kontrolovaného ekologického zemědělství a nebo kontrolovaného sběru na přísně vybraných lokalitách, nesmí být testovány na zvířatech a obsahovat GMO. Používání ropných derivátů, syntetických barviv, parfémů a konzervantů je zakázáno. Podmínkou je možnost zpětného ověření původu vstupních bio surovin, bez ohledu na zemi zpracování. Povinností je i užití recyklovatelných obalových materiálů, pravidlem pak balení pouze do nejnutnějších obalů.


Zatímco značení biopotravin podléhá legislativě Evropské unie, používání termínů „bio“ či „přírodní“ v kosmetickém průmyslu není zatím zákony nijak omezeno. V praxi to znamená, že si každá země, asociace či dokonce jednotlivý výrobce může zatím definovat pojem „přírodní kosmetika“ dle vlastních kritérií.
Známky, které pomohou.

 
BDIH
Budete-li se na našem trhu zajímat o kosmetiku s co možná největším obsahem skutečně přírodních látek, setkáte se na našem trhu nejčastěji se známkou Přírodní kontrolovaná kosmetika. Nejstarší, původně pouze v Německu platná známka kvality z roku 1996 (uděluje ji německá asociace BDIH - Spolkový svaz německých podnikatelů v průmyslu a obchodu sdružující obchodní a výrobní firmy z oblasti farmacie, health care produktů, potravinových doplňků a kosmetiky ) je dnes jednou z nejčastěji užívaných ochranných známek i na mezinárodní úrovni. Výrobky s certifikátem BDIH nemohou obsahovat ropné produkty, syntetické konzervační a vonné látky ani syntetická barviva. Rostlinné suroviny pocházejí, pokud je to možné, buďto z ekologického zemědělství nebo z kontrolovaných sběrů ve volné přírodě. Splnění podmínek posuzuje mezinárodní institut Ecocontrol v Osterode. Pozor: známka BDIH nemusí nutně znamenat, že se jedná o bioprodukt!


EcoCert
Pokud pochází přírodní kosmetika z francouzsky či anglicky hovořících zemí, můžete na obalu výrobku nalézt logo "EcoCert" či „Soil Association Organic Standard“. Obě tyto známky potvrzují, že produkty obsahují suroviny z kontrolovaného ekologického zemědělství a, na rozdíl od známky BDIH, informují o skutečném podílu těchto surovin ve výrobku.
EcoCert patří dnes mezi největší certifikační společnost pro organické kosmetické výrobky. Od roku 2002 nabízí dva certifikáty - „EcoCert ECO“ pro produkty, jejichž obsah je z 95% přírodního původu, 5% všech a 50% rostlinných složek ekologického původu. Přísnější „EcoCert BIO“označuje výrobky, které pochází z 95% z přírodních surovin a 10% všech a 95% rostlinných složek ve výrobku je bio původu. Procentuální podíl složek z ekologického zemědělství je uváděn na obalu. Britská Soil Association Certification Limited (certifikace kosmetických výrobků od roku 2002) zaručuje v případě přírodní kosmetiky minimálně 70% podíl organických složek ekologického původu (i zde je konkrétní procento na každém výrobku ještě uvedeno); pro výrobky označené pouze slovem „organic“ a logem je pak závazné minimum 95 %.


 

V roce 2006 se v České republice objevila ochranná známka "Organic product", která by měla zaručovat přírodnost certifikovaných výrobků. Známku uděluje Sdružení pro cenu České republiky za jakost, zatím jediným držitelem známky je kosmetická firma CKHI. Kolem kvality tohoto certifikátu však poletuje řada otazníků. Problematický je již její název. Přes své "organické" označení totiž tento certifikát ve svých podmínkách žádné biosuroviny v obsahu nepožaduje! To ostře kontrastuje s faktem, že využívá slovní spojení běžně užívané pro značení výrobků a surovin pocházejících z ekologického zemědělství. Zejména v anglicky hovořících zemích vychází povinnost užívat výraz "organic" např. na všech biopotravinách přímo ze zákona. A co víc, výraz používá ve svých "Health and beauty standards" pro přírodní kosmetiku i britská Soil Association (SA), jedna z nejprestižnějších ekozemědělských asociací na světě.
 Nešťastná je i definice „přírodnosti“. V kritériích je stanoveno, že 80 % vstupních surovin musí být přírodního původu, podle standardů OP je však za přírodní surovinu považována i voda. Mimoto, na rozdíl od většiny ostatních zahraničních standardů pro přírodní kosmetiku jsou podmínky, které musí v pravidlech OP splňovat zbylých 20 %,  velmi benevolentní. Dle vyjádření Sdružení pro Cenu ČR za jakost, které certifikát uděluje, těchto 20 % nemusí být nutně přírodního původu a stačí, pokud splňuje požadavky legislativy pro kosmetické prostředky, tj. zákon č. 258/2000 Sb. Do této kategorie však spadají i syntetické konzervaty (včetně často diskutovaných parabenů), syntetické emulgátory, tenzidy či zahušťovadla a řada dalších ropných derivátů. Vše, čemu se kontrolovaná přírodní kosmetika na hony vyhýbá. V praxi to znamená, že běžný sprchový gel tvořený z 80 % vodou a doplněný z 20 % syntetickými tenzidy, barvivem a konzervanty, může podle stávajících pravidel nést značku „Organic product“. Ne, že by tím výrobky označené „Organic product" vybočovaly z představ většiny české populace o kvalitě „zaručeně přírodní kosmetiky“, náročnějšího zákazníka však nejspíš uspokojit nemusí.“
(zpracováno na základě textů uveřejněných na www.biospotrebitel.cz)

 

KEZ o.p.s.(PDF)
která se již léta zabývá certifikací ekologických zemědělských surovin a stojí za známou „zebrou“, jež se objevuje na biopotravinách, zavedla i značku pro biokosmetiku se standardy, které vycházejí z certifikace EcoCert. Značka CPK – certifikovaná přírodní kosmetika jasně definuje suroviny, které kosmetika smí či nesmí obsahovat a limituje je pouze na přírodní a z přírody pocházející zdroje. Definuje rovněž, jak musí být suroviny zpracovány, co se smí a nesmí použít k parfemaci či konzervaci. Nadstavbou je pak značka CPK BIO pro biokosmetiku, která musí dostát nejen standardům CPK, ale musí obsahovat i definovaný objem surovin z ekologického zemědělství. Touto značkou se konečně i Česká republika zařazuje mezi vyspělé evropské země, jež si standardy biokosmetiky pečlivě hlídají.

Výše uvedené informace vnášejí světlo do složitého problému biokosmetiky. Nejen tedy bio suroviny v daném minimálním procentu musí být v obsahu výrobků, které se za biokosmetiku prohlašují, ale současně by takové výrobky neměly obsahovat celou řadu syntetických látek jako jsou barviva, aromata, konzervanty, emulgátory a další. Každý zákazník, který se zajímá o přírodní kosmetiku nebo biokosmetiku, by měl věnovat alespoň letmý pohled složení výrobku na etiketě a zjistit kolik je ve výrobku skutečně látek, pocházejících z ekologického zemědělství. Firmy, které bio suroviny využívají, o nich jistě budou na etiketě informovat!




kliknutím na obrázek stáhnete v PDF